KONCEPT BEZ KOREKTUR

Deset dní po Amerických volbách je již zcela jasné, že se dalším americkým prezidentem stane Joe Biden. Donald Trump odmítá uznat porážku, vymlouvá se na volební podvody a roztáčí mašinérii soudních procesů. Svého křesla se rozhodně nechce vzdát, proto by bylo dobré připomenout, proč se ho nechce vzdát. Jedním z jeho velkých nešvarů bylo prohlubování své moci dosazováním svých nejbližších do funkcí v Bílém domě. Mluvím teď o jeho dceři a zeťovi, ale ani jeho synové nezahálí a tlačí se do předních míst v Republikánské straně. Snaha ovládnout politiku Ameriky i po jeho odchodu je zjevná. Proč mu ale jde o takovou moc? Zcela pravděpodobně mu to hladí jeho velké ego, ale pravdou i je, že Donald Trump není a nikdy nebyl úspěšným podnikatelem. Jeho společnosti krachovali a krachují, při životě je držel jen kolotoč půjček velkých bankovních institucí. Před žalobami ze strany věřitelů ho ochránila jenom prezidentská imunita, která teď skončí. Je jasné, že v jeho zájmu není žádné dobro Američanů, ale jeho soukromé dobro v podobě imunity. Každý Američan toto musí vědět, přesto ho téměř polovina lidí, co odevzdali svůj hlas, volila. Opět se musíme ptát proč? To tak nesnáší Joe Bidena, že považují Trumpa za menší zlo, nebo jim naopak prohnilý charakter Donalda Trumpa vyhovuje. Použil jsem silné slovo, čímž jsem zcela jistě urazil spoustu lidí, jeho podporovatelů, ale slovo prohnilý jsem použil jenom jako hodnocení těch aspektů lidské přirozenosti, které bychom měli potlačovat a kterým Donald Trump dává volný průchod. Křesťanství ty nejhorší z aspektů lidské přirozenosti pojmenovává v sedmi hlavních (smrtelných) hříších, čímž se snaží vybudovat jistou morálku ve společnosti. Většina lidí jedná na základě lidské přirozenosti, o které budu mluvit za chvíli. To je normální, ale otázka je, jestli je některé chování i správné (tím myslím morálně), protože z evolučního hlediska je jakékoliv chování, které vychází z něčeho, co jsme zdědili po našich předcích, správné, protože díky tomuto chování našich předků, tu nyní jsme i my. V jednom hezkém článku rozebírali to, že lidi volí Trumpa proto, že představuje a dává průchod tomu, jací lidé ve skutečnosti jsou, nikoliv jaký by měli být. Nevolí vzor, volí jednoho ze sebe. Důvod je jednoduchý. Nelze od takového člověka očekávat, že by jakkoliv lidi takové, jací jsou. Bojí se, že při zvolení někoho, kdo bude jenom moralizovat, nebudou moci uspokojovat svou lidskou přirozenost a volají po zachování svobody, respektive upozorňují na nesvobodu, kterou by s sebou nově zvolená morální autorita přinesla. Je to úplně stejné, jako když byly v České Republice v roce 2018 prezidentské volby. Příznivci Zemana obvinili (neprávem) Drahoše, že po jeho zvolení by otevřel hranice migrantům a Česká Republika by se postupně islamizovala. Pro většinu lidí je islám symbolem útlaku (útlaku žen, útlaku nevěřících). Spousta lidí začala mít strach o svou "svobodu" a dala proto radši hlas Zemanovi.

Měl bych ale trošku popovídat o lidské přirozenosti. Hodně jsem toho naznačil ve svém článku z roku 2015 o teorii hrdiny a padoucha, alespoň co se týče vyjmenování negativních vlastností padoucha, které vychází z naší lidské přirozenosti. Lidská přirozenost je něco, co jsme zdědili po našich předcích. Protože se takto předkové chovali, tak se rozmnožili, a ti, co se chovali jinak, se nerozmnožili, tudíž nic ze své přirozenosti dál nepředali. Krásným příkladem je sexualita. Lidé, kteří měli rádi sex se rozmnožili, proto i jejich potomci mají rádi sex, protože ho budou potřebovat, aby své geny předaly dál. Richard Dawkins dokonce řekl, že jsou to právě geny, které určují to, jak se chováme, protože naše geny se chtějí a potřebují rozmnožit a zároveň se nějak vypořádat s konkurenčními geny. Naše tělo, naše mysl je tu proto, aby sloužila našim genům. Dalším příkladem lidské přirozenosti je sobectví. Lidé, kteří si usurpovali v pravěku více potravy, přežili, zatímco nesobečtí lidé většinou umřeli hlady a nepředali své geny pro nesobeckost dál. Jiný genetik zase řekl, že manželství je trvalé střídání dvou stavů, spolupráce a vzájemného vykořisťování. Vykořisťování máme v krvi, kdo by nechtěl mít svého osobního sluhu. Ač si to možná nechtějí někteří lidé přiznat, otrokářství a zotročování je součástí lidské přirozenosti. Chování se podle lidské přirozenosti člověka uspokojuje. Jenže tady narážíme na jeden zásadní problém. Většina mužů, když uvidí krásnou ženu, má nutkání se s ní pářit. To, že to udělá nebo může udělat, bere za projev své svobodné vůle. Jak by to ale mohl být projev svobodné vůle, když nám geny spustily takové procesy v mozku, že najednou máme prostě pocit, že se s tou krásnou ženou musíme vyspat. Jsme naopak otroky zděděného chování našich předků. Co z toho plyne? Jediná svoboda, kterou člověk má, je rozhodnutí, že nebude jednat podle lidské přirozenosti.

A to jádro problému. Většina lidí má obavu, že díky omezením ze strany státu ztratí, nebo se jim omezí možnost chovat se podle své přirozenosti. Že přestanou moci uspokojovat svoje potřeby a jejich život vlastně bude o ničem. Jak jsem ale naznačil v názvu článku, svoboda je rovnováha. Když uvedu extrémní příklad, pokud by nebyly zákony na potrestání vrahů, tak vrahové budou mít maximální svobodu v tom, co dělají, ale normální lidé budou zažívat extrémní nesvobodu v tom, že se budou bát vycházet ven. Spoutání vraha a omezení jeho svobody tím, že ho dáme do vězení, osvobodíme zbytek populace, kterou vrah svým chováním terorizoval. Většina aspektů lidské přirozenosti nás nutí chovat tím nejhorším možným způsobem. Jenže už dávno byla vyvrácena myšlenka Adama Smithe, představitele klasické politické ekonomie, o neviditelné ruce trhu, tedy, že když se každý bude chovat sobecky, povede to k rovnováze a k nejlepšímu výsledku. Když zákazník bude požadovat nejvyšší cenu, zatímco zákazník nejnižší, že to povede ke kompromisu, který bude pro oba výhodný. John Nash na základě matematických modelů, že společnost, ve které budou lidé spolupracovat (a tím nemyslím formu nucené spolupráce vnucenou komunisty), může být úspěšnější, než společnost, kde si každý hájí pouze svoje vlastní zájmy. A to je právě ono. Pokud omezujeme projevy negativních aspektů lidské přirozenosti, což může někdo brát jako omezování lidské svobody, může to ve skutečnosti vést k většímu prospěchu a větší svobodě společnosti jako celku. Stát se snaží omezit nejhorší projevy lidské přirozenosti (vraždy, znásilnění, krádeže), u těch slabších projevů nás svazuje morálka a výchova (která je vlastně morálkou našich předků). To, že někteří nepovažují znásilňování za součást lidské přirozenosti, protože si říkají, že by sami nikoho neznásilnili, se pletou. Stačí se podívat na jakýkoliv válečný konflikt. Když armáda dobyde vesnici, není tam nikdo, kdo by vymáhal zákony. Morální vnímání vojáků je silně nakřápnutí tím, že byli celé dětství vychováváni s jednoduchým křesťanským heslem "nezabiješ", ale nyní se na zabíjení účastní. V ten moment zjistíte, že když před vojáka ženu z dobyté vesnice, tak můžete z téměř jistotou říci, že jí znásilní. Když odstraníte zákony a morálku, tak jediné, co zbyde, je lidská přirozenost, a válečné konflikty jsou výkladní skříň toho, jak lidská přirozenost v nejryzejší formě vypadá.

I to je důvod, proč lidé volili Trumpa. Jeho heslo Make America Great Again cílilo na nejnitěrněší touhy každého Američana. Očekávali, že začne vyvolávat konflitky a konfrontaci, což povede k uspokojování jejich touhy po hrdosti. Po letech, kdy měli pocit, že Amerika je taková nemastná neslaná. Trump jejich očekávání splnil, ukázal Američanům, že nepřítelem je Čína a začal s ní vést obchodní válku. Vůbec se nedivím, že v Rusku je tolik lidí, co adoruje Putina, i když snad každý ví, že Putin je usvědčený lhář, co nenápadně vyvolává konflikty (například na východní Ukrajině, kde opravdu "nejsou" žádní ruští vojáci). Spousta Rusů po rozpadu Sovětského Svazu ztratila svou národní identitu. Putin jim svým chováním maže med kolem huby, a ti pak mají slastný pocit z toho, že jsou obyvateli supervelmoci. I Putin ví, že tenhle pocit může udržovat pouze konfrontací a porážením druhých, je tedy potřeba mít nepřítele a vést čas od času alespoň nějakou válku (stačí malou). Touha po pocitu hrdosti vychází lidské přirozenosti. Jejím negativním aspektem je pýcha neboli namyšlenost. Nedávno jsem viděl dokument o Maradonovi. Ten přestoupil uprostřed své kariéry do Neapole, fotbalového klubu z jihu Itálie, který za sebou neměl žádný zásadní úspěch a vždy končil v italské lize na posledních místech. Neapolitáni byli ze strany seveřanů často uráženi a přirovnáváni k nemytým kanálníkům. Jakmile přišel Maradona, tak se hned začalo vyhrávat. Další sezónu Neapol dokonce vyhrála italskou fotbalovou ligu, a pak i pohár UEFA. Z bezvýznamného týmu se stal jeden z nejlepších týmů Evropy, což s sebou přineslo i neskutečnou hrdost Neapolitánů. Začali chodit v modré barvě a praktický žít fotbalem. Na úkor severského Juventusu vymýšleli posměšky. Jejich lidská přirozenost byla naplněná, Neapol začala být rušné město, kde jsou lidé příjemní a spokojení. Jenže když se vrátíme na začátek, tak uvidíme, že ta hrdost byla vykoupena tím, že Neapol začala porážet ostatní, že si mohli Neapolitáni utahovat z fanoušků ostatních týmů. Jenom v kontrastu vítěze a poražených došlo k uspokojení jejich lidské přirozenosti. Stejně to bylo v roce 1998 i v České Republice, když hokejisté vyhráli olympijský turnaj v Naganu. Tahle národní hrdost z toho, že jsem Čech, byla vykoupena porážkou USA, Kanady a Ruska. Poražení nebo zostuzení někoho vyvolá v člověku pýchu a dobrý pocit. Je to lidská přirozenost pokořovat druhé.

Taky trochu musím mluvit o té svobodě, která je v názvu článku. Je zajímavé, že v současné době korona krize je nejvíce aktivní jistá skupina lidí. Nejvíce křičí proti omezením v souvislosti opatřeními, které mají zabránit šíření koronaviru. Organizují protesty, schválně nenosí roušku, respektive jí odmítají (možná ani ne kvůli funkci roušky, možná kvůli tomu, že rouška představuje symbol "omezování svobody"). Je též zajímavé, že tito lidé patří i do skupiny odmítačů vakcín. Též jim vadí, že jim stát něco nařizuje, což je jim asi nejvíc proti srsti. Jedná se o příznivce konspiračních teorií, kteří se schází na fórech a stránkách, kde si předávají informace a krmí se vzájemně polopravdami. Při hloubkovém výzkumu jsem přišel na to, že značná část informací a dezinformací má ruský původ a analýzou článků a reakcí lidí na ně byl zřejmý manipulativní rozměr těchto článků. Na českou wikipedii jsem proto ke konspiračním teoriím sepsal kapitolu o cílech a manipulaci teorií. Kdyby to mezitím někdo smazal, tak to přikládám na závěr článku. Ve zkratce konspirační teorie mají změnit myšlení lidí a tím změnit i volební preference manipulovaných lidí. O tom, že jsem měl pravdu, svědčí i snad první politický článek o utnutní projevu Donalda Trumpa, ve kterém se vyhlašoval vítězem a mluvil o tom, že další počítání hlasů bude podvod. Článek byl pak ukázkou toho, jak se snaží dokázat, že k falšováním voleb docházelo a že Donald Trump má pravdu. Tímto článkem ukázali tvůrci webu svou politickou příslušnost a zároveň tím všechna kolečka zapadla do sebe. Ač nerad házím lidi do jednoho pytle, teď musím. Díky omezením kvůli koronaviru většina lidí nemůže uspokojovat svou lidskou přirozenost. Něco takového je pro ně nepředstavitelné, protože svojí lidskou přirozenost, jejíž součástí je i sobectví, nedokážou potlačit. Já jsem taky mladý a díky opatřením se nemůžu chodit bavit ven. Jsem si ale plně vědom toho, že potlačením své osobní svobody zvednu svobodu tisíců lidí. Lidí, jejichž svoboda by byla bez restrikcí potlačena absolutně, protože by byli mrtví. Je to jenom o tom, jak má každý míru sobectví na jaké úrovni nastavenou. Co myslím těmi úrovněmi? Existují úrovně, ve kterých se člověk pohybuje. Jdou od shora nahoru. Základní úroveň je rodina, pak širší rodina a přátelé, blízké okolí, širší okolí, kraj, stát, světadíl, svět. Každý svou přirozenou sobeckost potlačuje, čím víc se blíží základní úrovni. Existují ale i lidé, kteří vykořisťují své rodiče v důchodu. Každý měsíc přijdou, důchod jim seberou. To je hyenismus, ale opět je to lidská přirozenost v nejryzejší podobě. Od takovýchto lidí se člověk těžko dočká globální odpovědnosti, odpovědnosti za zdravou a čistou planetu. Ty, kteří dokáží plně potlačit svou sobeckost na nejvyšší, tj. globální úrovni, bych nazval altruisty.

Nejsem proti omezování svobody, pokud to povede k potlačení negativních aspektů lidské přirozenosti. Protože jedině tak může vzniknout společnost, kde budou všichni svobodní a moci vyjádřit své názory. Bojím se pokaždé, když někde na světě vyhraje volby člověk podobný Trumpovi, Zemanovi nebo Okamurovi, protože vím, že té svobody, kterou si představují oni, bude většina lidí, kteří s nimi nesouhlasí, žít ve strachu a v nesvobodě. Ještě poznámka k příznivcům, respektive tvůrcům konspiračních teorií. Svojí demaskací se jasně vyprofilovali v pravé straně politického spektra mezi pravicí a krajní pravicí. Nepřekvapuje tak, že ty, co jsou názory jenom trochu nalevo, od nich, nazývají komunisty. Zároveň rádi nazývají pravicové politiky, kteří ale nesouhlasí s jejich ideologií fašisty, ačkoliv oni mají k fašismu blíž než kdokoliv jiný. Okamurova protiimigrační politika je známá a jsem si jistý, že kdyby dostal do ruky moc, neměl by daleko k zakládání koncentračních táborů.

• Manipulativní rozměr konspiračních teorií - k nalezení na české wikipedii (jsem autorem) -

Konspirační teorie mají velmi blízko k fake news a jsou jedním z nástrojů, kterým se úzká skupina lidí, která stojí za vytvořením konspirační teorie, snaží manipulovat lidmi kombinováním pravd, polopravd, neověřitelných "faktů" a zavádějících tvrzení ke změně názorů, a tím i změně chování lidí. Tvůrce teorie většinou nelze dohledat, mohou to být státy, které se rozšířením teorie snaží oslabit politický nebo společenský systém druhého státu, mohou to být zájmové skupiny, kterým aktuální politicko-společensko-ekonomický systém nevyhovuje, mohou to být jednotlivci, kteří se snaží dostat k moci a potřebují si zvýšit volební preference, neboť mají tak radikální názory, že by za normálních okolností byli nevolitelní.

Cílovou skupinou teorií jsou jednak lidé, kteří jsou nespokojení se svou životní situací, a konspirační teorie jim dává pocit vyvinění z vlastního nepříznivého údělu, neboť za jejich mizérii vlastně může někdo jiný - stát, vláda, systém (primární cílová skupina). Druhou cílovou skupinou jsou lidé, kteří se za každou cenu snaží nepřizpůsobovat se v myšlení většinové populaci, čímž získávají pocit vlastní unikátnosti (podpůrná cílová skupina). Nositelem konspiračních teorií se tak může stát i vysokoškolský profesor, který pak sám slouží jako nástroj k dalšímu šíření teorie, neboť se na něj další šiřitelé odvolávají, čímž obhajují "správnost" teorie.

Tvůrce teorie si musí k šíření vybrat médium, přičemž nejjednodušší je využití sociálních sítí. Dále je třeba vybrat si podpůrné médium, na první pohled nezávislé, kam se umístí "zaručeně ověřené" údaje. Ty když jsou cílovou skupinou nalezeny, odstraní se kritické vnímání lidí, neboť si informace sami ověřili na "nezávislém" zdroji. Sami se pak snaží zjistit další informace a šíří teorii dál tím, že se snaží říct "pravdu" co největší skupině dalších lidí. Ve skupině dalších lidí už pak není nutné si informace ověřovat, protože byly sděleny známým, který si informace už "ověřil".

Úzké skupiny lidí tak pomocí konspiračních teorií manipulují lidmi k příslušné akci. Tou je na jednu stranu aktivní rozšiřování teorií dál, na druhou stranu změna názorů, a tím i změna volebních preferencí jednotlivce (hlavní cíl). Ztráta víry v systém vede k neochotě se na systému dál podílet, přičemž volby jsou zpravidla jediným nástrojem, jakým může člověk politickou situaci, potažmo systém, ovlivnit. Člověk ovlivněný konspirační teorií se pak voleb vůbec neúčastní (pasivní důsledek konspirační teorie), čímž zvyšuje preference radikálním stranám, které mají většinou pevnou voličskou základnu, případně odevzdá rovnou svůj hlas antisystémové straně (aktivní důsledek konspirační teorie).