KONCEPT ZATIM BEZ KOREKTUR
Na celém konceptu Boha a víry se mi nelíbí dvě věci. Žijeme život, založíme rodinu, máme děti. Pak se ale stane, že se nám narodí postižené dítě, a hned si myslíme, že nás bůh trestá za něco, co jsme provedli. Stejně tak, když přijdeme o někoho bližního, vše si vztahujeme k sobě a říkáme, za co nás Bůh trestá. Pokud tomu tak opravdu je a Bůh nás za něco trestá, pak je Bůh zbabělec, který si vybíjí naše špatnosti na někom jiném. Korunku tomu nasadil Abrahám, který měl obětovat svého syna. Co ale udělal ten syn špatného, že by měl být potrestaný smrtí. Kde je v tomhle pro Izáka nějaká spravedlnost. Proč se nestane něco špatného mně a jenom mně, když žiju špatně?
Vezměme si to z druhého pohledu. Lidé by si měli uvědomit, že každý jsme vlastní jednotka odpovědná za své chování. Představa, že bych měl být potrestaný smrtí nebo rakovinou za to, že někdo z mých blízkých nežije zrovna zbožný život je směšné. Na děteské onkologii v pražském Motole je spousta dětí, které trpí a které zárověň za svůj život nikomu neublížili. Naproti tomu Radovan Krejčíř si vesele žije v bohatství v Jihoafrické Republice, dál si vesele vraždí obchodní partnery a může si zaplatit nejlepší zdravotní péči. To, že si Bůh vybíjí svoje nálady na těch nejslabších svědčí spíše o velikosti nebo naopak malosti? Svědčí to o jeho spravedlivosti nebo je Bůh podobný Joffrey Baratheonovi známého z knížky Hra o trůny? Já rozhodně bych v takového Boha věřit nechtěl a rozhodně bych mu nechtěl být věrný.
Toto chování mi připomíná chování totalitních režimů. Před druhou světovou válkou v Německu, když jsi člověk nebyl správný nacista, tak zlikvidovali pro jistotu celou rodinu. Za komunismu, když se člověku podařilo uprchnout na západ, tak komunisty nenapadlo nic lepšího, než se pomstít na zbytku příbuzných, které věznili, mučili, posílali do pracovních táborů nebo jim znemožňovali přístup ke vzdělání.
Druhá věc je trestání lidí, kteří za chyby druhých vůbec nemůžou, nebo nechtějí sdílet stejnou ideologii. Stejně jako nacisté si vybili svůj vztek a za smrt Heidricha zlikvidovali Lidice a Ležáky. Vybíjet si vzteky na někom slabším a udržovat si tak pokoru a kontrolu nad ostatními lidmi je známka totalitních režimu. Co udělal ale Bůh v Sodomě a Gomoře? Nechal zlikvidovat lidi, které podle výkladu bible nežili zbožný život (spíš ho nechtěli žít, nebo se odmítali podřídit definici zbožnosti a hříchů dle židovského učení). Zlikvidoval je, aby rozesel strach v každém, kdo by žil hříšný život, zároveň je tak donutil k pokoře a získal tak nad nimi kontrolu.
Přesto spousta lidí věří v Boha, ač se Bůh evidentně chová v odměňování za zbožnost na tomto světě jako totalitní despota.
O tom, že Bůh nemá na naše životy žádný vliv můžeme zjistit klidně pomocí statistiky. Čistě teoreticky by se zbožné národy měly dožívat vyššího věku, měly by trpět méně nemocemi a mělo by se jim dít méňe špatného. Proč jsou ale jeden z nejzdravějších národů Japonci? Možná ale nejsou nejšťastnější, když je tam tolik sebevražd. Nebo obyvatelé Koreji. Znamená to tedy, že jejich náboženství je lepší. Na druhou stranu Korejci byli ve 20. století objetí genocidního chování Japonců, na Japonsko zase snesli Američané atomovou bombu. Co Židé? Ti jsou někteří velmi zbožní, přesto jich bylo za druhé světové války 6 miliónů zavražděno. Je tedy jejich Bůh ten špatný, který jim nepomůže. Křesťané mají toho samého Boha, akorát ho uctívají jinak. Taky se jim ale nedařilo zrovna nejlíp, když zanikla Římská říše až do 15. století. Období středověku v Evropě nebylo zrovna růžové (stačí zmínit např. morové epidemie). Co Bůh muslimů? Opět ten samý Bůh, ale např. zbožní muslimové v subsaharské Africe žijí v chudobě, málo narozených dětí se dožije dospělosti, trpí a umírají na HIV a malárii. Buď je tedy tento Bůh špatný nebo není Bůh spokojen s tím, jak ho lidé vyznávají nebo tento Bůh prostě vůbec není. Jsem si jistý, že kdyby se v každé zemi vzala pravděpodobnost úrazů a smrti (pojištovny tyto statistiky mají od statistického úřadu) a dalo by se to do závislosti, jestli je toto procento vyšší nebo nižší u zbožných lidí, pravděpodobně by se zjistilo, že zde není žádná závislot, tedy, že Bůh není odpovědný za dění na tomto světě nebo do něj vůbec nezasahuje nebo neexistuje.
Jak z toho tedy ven? Je jasné, že každá ideologie i náboženství obsahují mouchy (některé jsou odpovědné za milióny zmařených lidských životů, přesto jim lidé věří). Člověk je evidentně spokojenější a víc dosáhne pokud žije alespoň podle nějakého kodexu. Tohle lidem neberu, ale měli by žít alespoň podle takové ideologie, která zaručuje respekt k názorům druhého i k víře druhého člověka. Pokud se islám rozšiřuje pomocí meče a konvertované lidi k jinému náboženství odsuzují soudy k smrti, pak je islám špatné náboženství trpící nedostatkem respektu. Stejně tak křesťanství a jeho rošiřování ve středověku, křížové výpravy, i neodsouzení Německa Papežem za druhé světové války, že přijímá protižidovské zákony a Židy likviduje. O nerespektování názorů druhých u totalitních ideologií snad netřeba mluvit. Lidé, kteří zemřeli v pracovních táborech by mohli vyprávět.
Upřímně řečeno jsem rád, že žiji v nejvíce ateistické zemi v Evropě, kde alespoň většina obyvatel ctí principy demokracie, která je k cizím názorům nejpřívětivější.